Můj partner pro vědu o životě

20. Dezember 2005, 16:58
posten

Rakouská oblast vědy o životě se už nějakou dobu snaží navázat spolupráci s východními sousedy. V neposlední řadě se tak děje kvůli nákladům. Zatím ale nelze hovořit o nějakém strhujícím úspěchu. Nyní má vzniknout katalog, který by shrnul vědeckou kompetenci východoevropských zemí

Biotechnologické laboratoře u východních sousedů Rakouska mají jednu rozhodující výhodu: jejich vědečtí pracovníci mají pověst, že jsou vysoce kvalifikovaní. I to je důvod, proč některé domácí podniky z oblasti vědy o životě („Life Science“) navázaly kontakty s partnery ve střední a východní Evropě, aby tam mohli provádět předklinické nebo klinické testy svých výrobků.

Další důvod, který může rovněž motivovat k tomu, dělat zdánlivě okliku přes zahraničí: ceny pro podobné pomocné služby jsou u firem ve střední a východní Evropě podstatně nižší, než kolik by se zaplatilo ve Vídni nebo Dolním Rakousku, které patří v rámci Rakouska k centrům Life Science.

Tu a tam se už podařilo navázat první kontakty. Jedno z míst, na které se mohou obrátit zájemci z Rakouska je Jihomoravské inovační centrum, které podporuje spolupráci vědců, investorů a sponzorů s cílem realizovat v praxi inovativní technologie. Další takovou společností, která je rovněž velmi aktivní, je firma Solvo maďarského podnikatele v oblasti Life Science Ernö Dudy, jenž je zároveň ředitelem „Maďarského sdružení pro biotechnologii“.

Podle manažera Technopolu Krems Ruperta Körbera má nyní ve spolupráci s dolnorakouskou rozvojovou agenturou ecoplus vzniknout katalog shrnující vědeckou kompetenci v oblasti Life Science ve střední a východní Evropě tak, aby se kolem těchto dvou zatím dominujících partnerů vytvořila přeshraniční kooperační síť. Körber říká, že jenom v samotném Česku je nyní počet nastupujících mladých vědců větší, než v Rakousku. „Chceme proto vědět, kam se můžeme s jakým projektem obrátit.“ Podle Martina Spatze, projektového manažera u rozvojové banky Austria Wirtschaftsservice (AWS), existuje velký potenciál také v Maďarsku. V porovnání s tím je ale například na Slovensku a ve Slovinsku tato branže daleko méně zastoupená.

Převod tkání Rakouská strana má jasno, v kterých oblastech by se mohla spolupráce rozvinout. Jenom v rámci společnosti Technopol, kterou má na starosti Körber, je několik podniků, které mají zájem na zdárné spolupráci s biotechnologickými firmami na druhé straně hranice. Mezi ně patří například společnost Ars Arthro, která se specializuje na pěstování tkání (Tissue Engineering) a jež by chtěla posílit jejich vývoz i směrem na východ. Rovněž firma Biotec Systems, která se specializuje na vývoj a výrobu výrobků lékařské techniky, jež jsou využívány při transplantaci jater, nebo při mnohonásobném selhání orgánů, navázala prostřednictvím své mateřské německé firmy Fresenius Medical Care kontakty směrem na východ. Obavy z toho, že by formou těchto kooperací mohla být posílena pozice zahraničních konkurentů, nikdo nemá. Existuje proto jeden jednoduchý důvod. Biotechnologické společnosti v Česku nebo Maďarsku nejsou pro rakouské výrobce konkurenty, neboť rakouské firmy se soustřeďují na tak zvanou „červenou biotechnologii“, neboli na výrobu nových lékařských metod a léků. U sousedů naproti tomu převažuje podle Spatze dosud tak zvaná „šedá biotechnologie“, která se orientuje na „průmyslovou aplikaci“, a to především v oblasti těžké chemie a výroby energií.

Přeshraniční spolupráci, která se vztahuje ke konkrétním projektům, se už dostalo v některých případech podpory ze strany různých podpůrných programů - formou soutěží. Mezi ně patří například Best of Biotech, kterou pořádají společnosti Life Science Austria a Life Science Austria Vienna a jež si klade za cíl „podporovat v Rakousku výzkum v oblasti biotechnologie a molekulární biologie jako strategicky zajímavé lokalitě, která může být mostem k novým členským státům Evropské unie“ a pomáhat při navazování kontaktů mezi Rakouskem a jeho sousedy v Maďarsku, na Slovensku a v Česku. Konkrétně to znamená, že ocenění mohou dostat i nápady ze zahraničí: Cenu už třeba dostal jeden vědecký tým z Brna, který sestrojil nový mikroskop, jež umožňuje rychlé, třírozměnrné snímání velkého množství buněk, a to vše s vysokým rozlišením. Pomocí této metody by mělo být v budoucnu možné studovat například vzájemné prostorové ovlivňování genů.

Peníze zbyly Také při iniciativě „Co Operate“, s kterou přišlo Centrum pro inovace a technologie (ZIT) ve Vídni, bylo cílem podpořit přeshraniční projekty, aniž by byly nějak tematicky omezeny. Celkem bylo podpořeno jedenáct projektů, z nichž osm bylo skutečně založeno na spolupráci s partnery z nových členských zemí Evropské unie anebo Balkánu. Nakonec byly poskytnuty podpory ve výši 1,34 milionů eur, přičemž původně byl k dispozici rozpočet ve výši dvou milionů eur. Pracovníci vídeňského centra proto vyslovili následující závěr: „V oblasti vědecké a rozvojové spolupráce mezi rakouskými podniky a partnery ze střední a východní Evropy je stále ještě co dohánět.“

Podobně to vidí i Michael Stampfer z Vídeňského vědeckého fondu (WWTF). Při přeshraniční spolupráci je často velkou překážkou existující administrativa, což jde na úkor kvality. Další jeho připomínka směřuje na potřebu silnějšího strukturování těchto přeshraničních kooperací. Právě zmíněný katalog vědeckých kompetencí ve východoevropských sousedních zemích by mohl být velkou pomocí. (DER STANDARD, 21. Dezember 2005)

  • Artikelbild
  • Hledání partnerů pro spolupráci bude pro domácí vědce v oblasti Life-Science zase o něco snazší. Umožnit to má nový katalog, který zachytí možnosti podobných vědeckých pracovišť ve východní Evropě

    Hledání partnerů pro spolupráci bude pro domácí vědce v oblasti Life-Science zase o něco snazší. Umožnit to má nový katalog, který zachytí možnosti podobných vědeckých pracovišť ve východní Evropě

Share if you care.