Společně proti Číně a Indii?

20. Dezember 2005, 17:04
posten

V souvislosti s „creative design“ sice existuje hodně plánů, ale zatím ještě převládá regionální myšlení

Kresba v časopise „Report. Magazín pro umění a občanskou společnost ve střední Evropě“ je velmi výstižná. Ukazuje vlajku Evropské unie s malým dodatkem: „Made in China“.

„Naši konkurenti jsou v Číně a Indii, nikoli v Maďarsku nebo na Slovensku“, říká Waltraud Hösele ze společnosti Automotive Cluster Vienna Region (ACVR). To prý platí jak pro kreativní odvětví, tak i obecně pro inovativní podniky. Maďarští návrháři například před několika týdny představili na burze spolupráce v Györu studii o přeshraničních formách spolupráce. Ta by se mohla stát východiskem pro vznik společné platformy. „Příkladem, i když ne přeshraničním, může být výzkumný projekt, který vypracoval ústav ARC Seibersdorf pro automobilový průmysl: při této studii byly zkoumány a optimalizovány technické procesy v souvislosti s prouděním vzduchu okolo venkovních zrcátek.“ To by se mohlo stát východiskem pro spolupráci firem na obou stranách Dunaje.

První věc, která člověka v této souvislosti zřejmě napadne, je automobilový průmysl v okolí Bratislavy, ale ten je pro ACVR modelem pouze částečně: Je to dáno tím, že v okolí Bratislavy se očekává levná výroba a nikoli tvořivost a inovace. Ještě levnější jsou ale výrobci jinde, a to sice ve zmíněných asijských zemích. Proto hledají projektoví manažeři cesty jak vytvářet hodnoty v odvětvích, v kterých vznikají nové nápady a jež pak mohou být dál zdokonalovány. Aby se zabránilo „úniku mozků“, má se region Centrope proměnit z pouhé značky v hospodářskou realitu.

Velké plány V rámci Evropské unie se v každém případě jedná o zavedený pojem. V rámci programu Interreg IIIA se sbírají návrhy, které zasílají rozvojové agentury z Jihomoravského kraje, západního Slovenska, severozápadního Maďarska, Dolního Rakouska a Vídně. Spolupráce s nejbližšími sousedy probíhá na různých úrovních, buď se jedná o kooperace, které už existují delší dobu, anebo jež se nacházejí teprve ve fázi věcného záměru, tak jako v kreativní oblasti u vídeňské společnosti Aperture, která v současné době ještě konsoliduje svou místní pozici.

Jednoduše se znovu navazují kontakty v případě, když jde například o společnou historii, tak jako mezi městy jako Brnem a Vídní. Gregoru Mendelovi, který byl své době v mnohém napřed, je věnováno v Brně nejenom Mendelovo muzeum, které je organizováno jako nezisková instituce. Ale Brno se stalo také místem, kde se konají konference, stejně jako východiskem pro společnou platformu pro renomovaný vídeňský ústav IMP (Institut pro molekulární patologii), Společnost pro výzkum genomu a Mendelovým centrem v Česku.

Na akademické úrovni dochází k podobné spolupráci mezi Centrem pro regionální výzkum v Györu a klagenfurtským Ústavem pro interdisciplinární výzkum a další vzdělávání (IFF), jež sídlí ve Vídni. Zmíněné dvě instituce zkoumají v podstatě sebereflexívně perspektivy přeshraniční spolupráce mezi univerzitami včetně výměnou vědeckých poznatků a vytváření profilu.

V oblasti aplikovaného výzkumu se věnuje Společnost na podporu výzkumu (Forschungsförderungsgesellschaft - FFG) už mnoho let aktivitám v rámci šestého Rámcového programu Evropské unie. Manfred Horvat, který má zmíněnou oblast na starosti, spatřuje hlavní těžiště ve spolupráci se Slovenskem (výzkum životního prostředí, informační technologie), Maďarskem (technologie na výrobu potravin, Life Science), ale také se zeměmi západního Balkánu: „Všechny tyto aktivity jsou pro nás důležité jak po vědecké, tak i po ekonomické stránce.“

Místo plastů a ropy mají být používány biogeny, neboli suroviny, jež se v přírodě rozkládají: Pod tímto heslem a obchodním názvem „N packt´s“ se snaží umělohmotný cluster, založený rozvojovou agenturou ecoplus, dosáhnout používání obnovitelných zdrojů u obalů v zemědělství. V této sféře prý zatím ještě převládá myšlení v regionálních kategoriích, ale podle názoru jednoho manažera daného clusteru už existují „konkrétní plány zapojit do projektu i moravské a slovenské lokality, neboť charakter zemědělství a s tím související problémy jsou na obou stranách hranice přece podobné.“

Vzájemně se přiblížit Srdce regionu má v každém případě tlouct dvojnásobně: Pod heslem „Twin City“ se skrývají snahy uchopit Vídeň a Bratislavu jako jeden velký městský prostor a v tomto duchu ho také plánovat. Podle výzkumu agentury GfK si prý přeje většina lidí v obou regionech těsnější spolupráci, především v oblasti výzkumu a rozvoje, umění a kultury, lidských práv, počítačových technologií a dopravy.

Koleje pro vznik dvojregionu už mají být brzy položeny, a to v pravém slova smyslu: Otto Schwetz z vídeňské společnosti Transport Infrastructure Needs Assesment (TINA) k tomu poznamenává: „Díky nové vysokorychlostní dráze bude brzy možné dostat se z Hlavního nádraží ve Vídni do Bratislavy za méně než padesát minut. Připojeny budou i obě letiště.“ A bude někdy v budoucnu možné urazit vzdálenost mezi oběma hlavními městy i za kratší dobu? „To záleží na podobě příštího finančního rámcového plánu Evropské unie.“ (DER STANDARD, 21. Dezember 2005)

  • I zrcátka od aut jsou něčím, čím se zabývají kreativci

    I zrcátka od aut jsou něčím, čím se zabývají kreativci

Share if you care.