Sázka na dřevo nevede na scestí

20. Dezember 2005, 17:02
posten

Technologické uzly (clustery) hrají v rámci regionu Centrope stále významnější úlohu, protože mohou hospodářsky slabým oblastem na obou stranách hranice pomoci nastartovat hospodářský růst a podpořit mezinárodní spolupráci. Na příkladě dřeva se dá ukázat, jak něco takového může fungovat

Spolu se sedmi dalšími dřevo zpracovávajícími podniky založila firma Grassman Sessel v roce 1999 tzv. „Linie 8“. Spojení osmi společností z Pielachtalu mělo sloužit mimo jiné k vytvoření synergií. „Hlavní myšlenkou bylo vytvořit vlastní produkt a navíc si ještě vzájemně vyměňovat know-how“, popisuje jednatel firmy Grassmann Sessel, Günter Grassmann, co bylo cílem tohoto sdružení na lokální úrovni.

To, co se v případě „Linie 8“ podařilo uskutečnit v malém, není ničím jiným, než úspěšnou realizací hospodářské koncepce tzv. clusterů. Myšlenka vznikla v 80. a 90. letech minulého století a je považována za recept, jak zvýšit konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Clustery se ale také osvědčily jako prostředky ke zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti celých regionů. Propojení, která takto vzniknou, pomáhají především malým a středním podnikům. To je důležité právě pro Rakousko, kde spadá podle kritérií Evropské unie 99,5 procenta všech firem do kategorie malých a středních podniků.

Nároky, jako třeba schopnost přicházet s inovativními řešeními, nebo nějaká užší specializace, nemůže jeden podnik sám často splnit. „Malé a střední podniky mají v průměru devět zaměstnanců“, říká Peter Sattler, který je manažerem dolnorakouského dřevového clusteru, „nemají zpravidla čas věnovat se výzkumu, vývoji a analýze trhu. Výhodou pro partnerskou firmu proto spočívá především v informačním náskoku. Spolupráce podniků v rámci clusteru umožňuje vývoj nových výrobků a zaujmout lepší místo na trhu.“

Vznik dolnorakouského dřevového clusteru, který byl založený v roce 2001, byl iniciován dolnorakouskou hospodářskou agenturou ecoplus. V rámci clusteru je dnes propojeno 129 firem, jako například truhlářství, lesní závody nebo kanceláře architektů.

V oblasti výzkumu a rozvoje spolupracuje manažment dřevového clusteru velmi úzce s výzkumným oddělením Vyšší technické školy v Mödlingu, dále s Institutem pro výzkum dřeva, jež existuje v rámci vídeňské Zemědělské univerzity a kromě toho ještě s výzkumnou společností Holzforschung Austria. Pokud jde o design, existuje navíc spolupráce s New Design University v St. Pöltenu.

Dialog s Východem Dalším velkým tématem je internacionalizace. „Regione Centrope je například zajímavý pro automobilový průmysl, protože mnozí výrobci se v rostoucí míře usazují na Slovensku, v Česku a Maďarsku. Pokud se některá z firem rozhodne vstoupit do některé z těchto zemí, pomůžeme jí přitom“, zdůrazňuje Walter Freudenthaler z agentury ecoplus, „v případě dřevového clusteru jde spíš o mezikulturní manažment. To znamená, že se snažíme získat a propojit odborníky z národní i mezinárodní úrovně, aby si vyměňovali know-how. Pro dřevo je existence regionu Centrope zajímavá, ale pro automobilový průmysl a plasty je už životně důležitá.“

V současné době probíhá mezikulturní jazykový projekt, který je realizován spolu s českou a maďarskou stranou na Vyšší technické škole v Mödlingu. „Jde o to, přeložit odborné termíny, které souvisejí s dřevem do jednotlivých jazyků a připravit tak tlumočníky. Pokusíme se do projektu zapojit i slovenštinu“, popisuje Sattler cíle projektu. Podle jeho zkušeností je jazyk největší překážkou, která odrazuje spoustu podniků, aby začaly spolupracovat s východní Evropou, neboť po odborné stránce existuje podle jeho slov mnoho společného.

„Dolnorakouské firmy se zajímají především o západní Maďarsko a zejména oblast mezi městy Šoproň a Moson, jež se nacházejí blízko hranice, což je pro ně velmi atraktivní,“ popisuje své zkušenosti Karola Bolzer z kanceláře ecoplus v Budapešti. Podle jejích slov ale stále ještě platí, že obavy z možných kooperací jsou na maďarské straně větší, než na straně dolnorakouské, a to i přesto, že zájem o sousedy je v Maďarsku relativně vysoký.

Od stromu k teplu V souvislosti se zřízením elektrárny, která vyrábí energii zpracováním biomasy v jihoburgenlandském Güssingu v letech 2001/2002, se v blízkosti elektrárny usídlila řada dřevo zpracovávajících podniků. Dřevový cluster tak pokrývá dvě oblasti: Jednak výrobu parket a potom výrobu energie. Dřevo slouží jako surovina k výrobě tepla, proudu, pohonných hmot a plynu. Přemístily se sem dvě největší rakouské továrny na výrobu parket, po nichž přišly dodavatelské firmy a nakonec vzniklo i středisko, v kterém se suší listí z listnatých stromů. „To všechno do sebe zapadá jako v rámci sítě. Zpracovává se tak každý kousek dřeva“, říká Reinhard Koch, který je jednatelem Evropského centra pro obnovitelnou energii v Güssingu.

Prostřednictvím Evropského centra se také uskutečňuje spolupráce s Maďarskem. „U nás se schází know-how z oblasti výzkumu, konstrukce zařízení a služeb, přičemž formou dohod o spolupráci jsou tyto odborné znalosti předávány dál“, vysvětluje Koch. Kromě toho způsobil cluster také hospodářský růst v jedné z nejchudších oblastí Rakouska. Koch: „Přišlo sem skoro padesát nových firem, které vytvořily tisíc pracovních míst.“ (DER STANDARD, 21. Dezember 2005)

Markus Böhm
  • Od dřevěného odřezku až po parketovou podlahu – dřevo je surovina, z níž se dá smysluplně využít úplně všechno. Děje se tak například v Güssingu

    Od dřevěného odřezku až po parketovou podlahu – dřevo je surovina, z níž se dá smysluplně využít úplně všechno. Děje se tak například v Güssingu

  • Pro dolnorakouský dřevový cluster je region Centrope jako „domácí trh“ víc než jenom zajímavý

    Pro dolnorakouský dřevový cluster je region Centrope jako „domácí trh“ víc než jenom zajímavý

Share if you care.