Vodní cesty z tranzitní vlny

17. September 2007, 12:31
posten

Říční lodní doprava jako alternativa pro volný pohyb zboží v rozšířené EU

Bratislava/Praha/Vídeň - „Dunajská plavba je šetrnější k životnímu prostředí“, je přesvědčen Otto Schwetz, který je šéfem TINA Vienna (Transport Infrastructure Needs Assesment): V porovnání s nákladní automobilovou dopravou spotřebují lodě 16 krát méně energie. Nejde ale o to stavět loď do konkurence k nákladním autům, jak zdůrazňuje Spolkové ministerstvo dopravy, inovací a technologie (BMVIT). Cílem je ulehčit silnicím. Železnice se přitom už dostává na hranici svých možností.

Dunaj je jako vodní cesta naproti tomu vytížený pouze ze sedmi procent a od německého Kelheimu až k Černému moři je na 2415 kilometrech využitelný jako dopravní spojení. Kanál Main-Donau u Regensburgu prodlužuje dopravní cestu až k Severnímu moři. S výjimkou kanálových úseků má loď pro říční dopravu řadu výhod: nízkou spotřebu paliva, nižší exhalace CO2, nižší náklady - a může naložit kolem 1300 tun. Tomu se na silnici vyrovná 325 nákladních aut o 40 tunách (viz grafiky).

Rakouské ministerstvo dopravy vidí ve větším využití Dunaje řešení v souvislosti s nárůstem objemu dopravy v důsledku rozšíření Evropské unie (119 procent více nákladních aut v letech 1994 až 2002). „Včasné rozšíření alternativních dopravních cest je nezbytné,“ říká státní tajemník na ministerstvu dopravy Helmut Kukacka (ÖVP) a slibuje po době rakouského předsednictví v Evropské unii v roce 2006 silný důraz na ekologicky snesitelnou lodní dopravu po Dunaji.

Kapacita Dunaje má být zvýšena pomocí „Národního akčního plánu“ a dotacemi Evropské unie pro transevropské sítě (TEN), které by měly pokrýt až 50 procent nákladů na zvětšní jeho kapacity. Na „celkové říční stavební koncepci“ v úzkém úseku mezi Vídní a Bratislavou se podílejí také nevládní organizace a zástupci Národního parku Dunajské lužní lesy. Park potřebuje podle jeho ředitele Carla Manzana stabilizovanou hloubku vody, aby zcela nevyschnul. Důvodem je vodní přehrada Freudenau, která vede ke zvýšení průtokové rychlosti, čímž jsou ročně odplaveny dva až tři centimetry usazenin.

Tento nedostatek musí být podle Guntera Stockera z plánovací kanceláře Snizek odstraněn, aby se podařilo dosáhnou konstatní hloubky 2,7 metru. Za tímto účelem je do Dunaje navážen štěrk, aby se tím vyrovnala hladina řeky. Odstranění všech úzkých míst na celém Dunaji by stálo dohromady 1,2 miliardy eur. Přeprava nebezpečných nákladů má být podle šéfa TINA Schwetze v budoucnu možná pouze s loděmi, která budou mít dvojité stěny.

Hodně proudu z proudu

Plavba po Dunaji je možná bez poplatků za průjezd. Platí se jedině poplatky v přístavech. „Přístavy a Dunaj jsou připraveny; chybí pouze poptávka“, analyzuje Stocker. Podle jeho názoru se musí zlepšit marketing a nedostatkem je rovněž absence linkové dopravy.

Voda Dunaje neslouží jenom k dopravě, ale také k nasycení poptávky přilehlých států po energii. V Rakousku pochází 25 procent veškeré energie z Dunaje. Slovensko provozuje vedle elektrárny Gabčíkovo, která dodává do rozvodné sítě ročně 2,5 Terrawatthodin proudu a jež byla původně plánována spolu s Maďarskem, ještě průtočnou elektrárnu Čunovo s výkonem 175 GWh ročně. Podle mluvčí Dany Gregorové sleduje slovenské ministerstvo životního prostředí společně s Maďarskem ekologické vlivy elektrárny po dobu deseti let. Jen pro srovnání: Elektrána ve Freudenau dodává o něco víc jak 1 TWh ročně do rakouské sítě. Výstavby dalších elektráren nejsou k radosti lodní dopravy plánovány. (DER STANDARD, Print-Ausgabe, 21. 6. 2005)
  • Artikelbild
  • Artikelbild
Share if you care.